Vědou se lidé společně s náboženstvím a uměním začali zabývat od samého počátku lidské kultury. Jedná se o pozorování světa kolem sebe, které lidem umožnilo rozvíjet svojí kulturu a uspět v konkurenci vůči ostatním tvorům na zemi. Toto pozorování se neustále rozvíjelo a větvilo. Jednou z vědních větví je matematika. Což by nám mělo naznačit, že matematika není lidským vynálezem, ale objevem, který naopak slouží jako nástroj k vytváření vynálezů.
Pravda má přímou souvislost s matematikou. Pravdu lze definovat jako model reality, který naráží na naší schopnost realitu popsat. Díky naším nedokonalým smyslům můžeme mít problém realitu vidět a poznat. Můžeme říct, že matematika je jediná pravda, kterou nelze zpochybnit a kterou dovedeme rozeznat. Nikdo na světě nemá patent na pravdu, a proto lze s určitostí říci, že nikdo není neomylný. I záležitost, která se zdá tak zřejmá a pravdivá se může ve skutečnosti ukázat jako omyl. Proto mohou vedle sebe existovat dva zcela odlišné názory a může být těžké označit, který z nich je pravdivý. Máme tu dva oponenty a každý z nich si dělá nárok na pravdu a své přesvědčení může opřít o pádné argumenty. Jenže ve skutečnosti je pravda jenom jedna. Jediným nositelem skutečné pravdy je matematika. Pokud se dva lidé nemohou shodnout na tom, kdo z nich má pravdu, tak v matematice toto neplatí. V matematice je správný vždy jen jeden výsledek a při chybném výpočtu k němu nedojdete.
Lidské schopnosti vnímání realit jsou omezené díky naším nedokonalým smyslům. Vnímáme jen své okolí, ale jsme si vědomi, nebo spíše tušíme, že svět je mnohem bohatší, než dokáže naše mysl vnímat. Matematika jako věda, je jedním z prostředníků, který nás může posunout do jiných realit za schopnosti našeho vnímání. Proto matematika nebyla vynalezena, ale byla objevena jako věda, která nás posouvá dopředu.